Ve dvanáct hodin jsme s napětím očekávali, zda na místo určení dorazí i ti z nás, kteří zvolili dopravu individuální. A i když vůle bývá často silnější, ve dvou případech zvítězila nemoc. Po sečtení ztrát jsme tedy začali improvizovat a dle okamžité potřeby přeskupovat počty zpěváků v jednotlivých hlasech. Abychom nebyli v posledních přípravách na náš výkon nikým rušeni, přesunuli jsme se do dolní části choltického parku, kde v romantickém prostředí u jezírka proběhla poslední zkouška před vystoupením. Jedinými, ovšem o to hlasitějšími posluchači nám byly divoké kachny, které si to rázovaly do rytmu jazzových kánonů. Srdnatě jsme překonali všechny intonační obtíže, díky mobilní aplikaci Tezerky Voženílkové jsme dokonce mohli odchytnout i komorní á.
Ale už se blíží 14. hodina a s ní zvuková zkouška a následný koncert. Ten se měl původně konat na nádvoří, ale krátce před začátkem se rozpršelo tak silně, že nebylo vidět na krok. Nevadí, pořadatelé mají v záloze náhradní řešení. Kaple sv. Romedia choltického zámku svou akustikou stoprocentně podtrhla intonační a rytmickou suverenitu, kterou naši zpěváci prokázali, takže nejenom zkouška, ale především první festivalové vystoupení, při kterém jsme zazpívali skladby W. A. Mozarta, Uli Führeho a několik lidovek v originálním aranžmá, dopadlou na výbornou. Aplaus po prvním vystoupení trval déle, než jsme očekávali. V jeho průběhu nám pořadatelé předali drobné dárky. Po nás předstoupil před diváky dětský pěvecký sbor Rozmarýnek z Havířova, Myšáci z Řečan nad Labem, Pramínek z Pardubic a Zvoneček z Chrasti.
Až do půl páté jsme mohli nabírat síly k druhému vystoupení v rámci galakoncertu. Někteří čas vyplnili návštěvou místního muzea, zhlédnutím divadelního představení loutkového divadla pana Junga, anebo doplňovali kalorie v Zámecké restauraci. Sbormistři všech účinkujících sborů se mezitím sešli v obřadní síni choltického zámku se starostou městyse při přípitku.
Krátce po půl páté nastupujeme před obecenstvo v zámecké kapli podruhé, tentokrát se čtyřhlasou úpravou známé Yesterday. Velký obdiv patří především Elišce Popové a Honzovi Hrubešovi, kteří v dokonalém provedení vystřihli v této skladbě sólo. Nekonečný potlesk diváků byl poděkováním za úsilí a píli, kterou účinkující věnovali přípravě. Poté následovaly další skladby ostatních sborů. Součástí festivalového programu byl i společný zpěv povinné písně Fridolínka. Tu si s chutí zazpívaly nejen všechny děti, ale přidali se i sbormistři a publikum.
Po páté hodině uzavřela celý festivalový maraton moderátorka poděkováním organizátorům i účinkujícím. I pro nás náročný den končil. A abychom nemuseli absolvovat zpáteční výšlap za Choltice na nádraží, nabídli rodiče, kteří náš sbor přijeli z Pardubic ve velmi početném zastoupení podpořit, zavézt několik z nás zpět domů auty. Za toto jim patří velký dík.
V prvním hlase excelovala Radka Dvořáková (2.F), Eliška Popová (5.A) a Nikola Pozdníková (2. A), početně štíhlý druhý hlas skvěle zvládla Anežka Sychrová (2.H) a Katka Smítalová (2.F), s třetím hlasem si bezkonkurenčně poradily Terezka Voženílková (5.A), Petra Jirásková (5.A) a Dora Zástěrová 🙂 (5.A), čtvrtý hlas suverénně zazpíval Lukáš Nejezchleb (1.B), Dan Barek (2.A) a Honza Hrubeš (7.B)
Všem zpěvákům úpřímně děkuji za jejich výkony a vzornou reprezentaci naší školy.
Ivana Hrdinková
