Vernadského soutěž v Moskvě (2018)

V letošním roce jsem se již po několikáté zúčastnil Festivalu vědy a techniky pro mládež v Pardubickém kraji. Mým cílem bylo znovu se dostat na studijní stáž do Francie. Ve druhé půlce soutěže jsem začínal tušit, že se k něčemu schyluje – přicházeli organizátoři se záludnými dotazy na mé schopnosti prezentovat projekt v angličtině. Nakonec jsem byl vybrán jako první účastník z juniorské kategorie, abych svůj projekt prezentoval na XXV. ročníku mezinárodní Vernadského soutěže v Moskvě.

Se všemi účastníky soutěže z Česka a naším doprovodem, panem Ing. Stanislavem Medřickým, CSc. – předsedou AMAVETu, jsme se poprvé setkali na pražském Letišti Václava Havla v pondělí 9. 4. 2018. Po příletu na letiště Šeremeťjevo v Moskvě na nás čekal průvodce, se kterým jsme se dopravili až na vysokoškolskou kolej. Tam jsme se seznámili s několika místními studenty a studentkami, kteří nám pomohli se ubytovat a zorientovat se. Následně dorazila také slovenská delegace, se kterou jsme trávili veškerý čas. Po večeři nám zdejší studenti zazpívali tradiční ruské a jiné známé písně. Nezůstali jsme pozadu a i my odzpívali několik českých a slovenských písní.

Následující den jsme se školním autobusem přesunuli do budovy PAH (Ruská akademie věd), kde probíhala první část soutěže, a sice prezentace posterů. Po menších zmatcích a nachystání posterů jsme zhlédli zahajovací ceremoniál, který zahrnoval přednášky významných akademiků a profesorů a několik uměleckých vystoupení. Bohužel vše bylo v ruštině, a tudíž jsme téměř ničemu nerozuměli. Po ukončení ceremoniálu započala samotná soutěž a začali chodit hodnotitelé i veřejnost. Postery ostatních soutěžících byly výhradně v ruštině, a tak jsme mnohdy přemýšleli, o čem jejich práce jsou. Prezentace probíhaly celý den. Navečer jsme se vrátili zpět na koleje a po večeři, u švestkového koláče, pastil (místní sladká specialita) a černého čaje, jsme se blíže seznámili se studenty a popovídali jsme si s nimi. Ačkoli se jednalo o celoruskou soutěž, obecně pro nás bylo překvapivým zjištěním, jak málo je zde využívána angličtina a že je mnohdy problém se anglicky domluvit.

Ve středu jsme navštívili fakultu radiochemie a samotnou fakultu chemie Moskevské státní (dříve Lomonosovy) univerzity, kde nám studenti předvedli různé chemické pokusy. Jedná se o jednu z nejvýznamnějších univerzit v Rusku, a proto jsme očekávali moderní zařízení a vybavení laboratoří. Byli jsme opět překvapeni mnohdy dosti letitým a zastaralým vybavením. Poté probíhala ústní část soutěže, ta však byla výběrová a z české a slovenské delegace byla vyzvána pouze jedna soutěžící, jejíž práce byla vyhodnocena jako nejlepší v kategorii. Následně jsme si prohlídli Kreml, Rudé náměstí a jeho výstavní budovy, které ostře kontrastují s omšelostí vzdálenějších postranních ulic a čtvrtí Moskvy.

Ve čtvrtek byl program čistě kulturní. Podívali jsme se do Tretiakovy galerie a prozkoumali historické stanice moskevského metra, na kterých mne zaujala členitost a výzdoba. Po prohlídce jsme se přesunuli opět k Rudému náměstí a prošli si Nikolskou uličku. Po obědě jsme se vydali do obchodu, kde jsme nakoupili jako suvenýry spoustu matrjošek. Večer jsme se zúčastnili kulturního večera ve Vernadského škole. Noční jízda osvětlenou Moskvou byla dalším úžasným zážitkem, obzvláště pak pohled na moderní business čtvrť s mrakodrapy – Moskva City.

Poslední den, v pátek 13. dubna, dopoledne jsme se rozloučili se studenty, kteří se o nás starali. Zúčastnili jsme se závěrečného ceremoniálu, kde jsme každý obdrželi diplomy a menší dárky. Nakonec proběhlo společné focení a loučení se slovenskou delegací. Po dlouhé cestě jsme dorazili na letiště. Po příletu do Prahy jsem se se všemi rozloučil, jelikož jsem byl jediný z juniorské kategorie – ostatní ještě čekalo národní kolo Expo Science AMAVET.

Na začátku jsem netušil, co mohu očekávat, a možná jsem měl i trochu strach. Účast na soutěži ale pro mne byla velkým zážitkem a zajímavou zkušeností, měl jsem možnost seznámit se se spoustou nových lidí, otrkat se při prezentaci na velké soutěži, alespoň trochu poznat ruské hlavní město a v neposlední řadě zjistit, jak žijí a studují vrstevníci v této zemi. Seznámit se s jejich kulturou a ochutnat místní stravu. Bylo to přínosné i příjemné, a tak snad někdy „до свидания“…

text a foto Jakub Ferenčík