Maturitní zkoušky více
MENU více

Vítěz chemické olympiády se na soutěž připravoval v autobuse při cestách do školy a ze školy

Publikováno: 14. 12. 2018

Radek Hlaváček z 8. A v pátek 7. prosince 2018 přesvědčivě zvítězil v nejvyšší kategorii krajského kola chemické olympiády. Porazil nejen všechny soupeře z Pardubického kraje, v bodovém zisku za ním zůstali i soutěžící v Královehradeckém kraji.

Krajské finále 55. ročníku soutěže nejlepších chemiků se konalo na půdě Univerzity Pardubice.

Radek Hlaváček poskytl pro náš web rozhovor.

Radku, jaké bylo téma letošní chemické olympiády?

Nejvyšší úroveň chemické olympiády má každoročně 4 části. Jsou to anorganika, organika, fyzikální chemie a biochemie. Každá část má svého autora, který tomu dodá svoji „duši“. Letošní autoři byli výhradně z Brna, kde bude i národní kolo. Třeba anorganická chemie měla jako téma dusík, jeho sloučeniny a reakce. Řešili jsme i problematiku symetrie molekul a bodové grupy.

Symetrie molekul a bodové grupy, to není zrovna všeobecný základ chemie. Jak se soutěžící na tak speciální téma připravuje?

Autoři nám pošlou k domácí přípravě takové pozitivní zadání. Letos to bylo přibližně 10 řádků názvů toho, co všechno se musíte naučit, aby účast v soutěži měla smysl.

O jaký objem znalostí se jedná?

U dusíku je to jednoduché. Vsadíte na běžné sloučeniny, těch je cca 12, u každé je dobré znát základní reakce, těch je přibližně šest. Když umíte teoretické základy obecné chemie, tak studium základní problematiky sloučenin dusíku není tak těžké. Doporučené prameny k hlubšímu studiu reakcí sloučenin dusíku však byly velmi náročné. Literatury bylo málo, a když byla, tak byla nesrozumitelná. Velké množství textu, dokonce jejich většina byla k ničemu. Něco ve stylu „Takto reaguje kationt v kapalném amoniaku, když k němu přidáte rhenistou sůl…“, což je záležitost kdesi na okraji anorganické chemie.

Symetrie molekul byla prezentovaná jako to nejtěžší z anorganické části. V rámci přípravy jsem během letních prázdnin navštívil odbornou přednášku na toto téma v rámci tradičního setkání chemiků na Běstvině. Velkou podporou v problematice symetrie molekul mi byla i příprava na pražské VŠCHT.

Jestli dobře rozumím, to byla příprava jen na jednu čtvrtinu krajského kola chemické olympiády…

Další byla organika. Všichni, soutěžící i organizátoři, se shodli, že to autor zadání letos, mírně řečeno, přehnal. Měli jsme jen jednu knihu jako doporučenou literaturu. Je to asi tisícistránková publikace, z ní prý stačilo nastudovat „jen“ 250 stran odborného textu.

Tradičně likvidační bývá fyzikální chemie…

Autorem otázek byl člověk známý v komunitě chemiků pod přezdívkou Radon. Jde o chemika překypujícího energií a nadšením. Tuto energii a nadšení vložil do zadání úkolů z fyzikální chemie. Před rokem byla „fyzikála“ hodnocená jako moc jednoduchá, protože ti úspěšnější v této části dosáhli až na polovinu všech bodů, které bylo možno získat. Z tohoto absurdního důvodu se Radon rozhodl, že letos to musí být o hodně těžší. Zvolil tedy tak vychytané téma, že k němu nebyla žádná praktická doporučená literatura. Googlil jsem české prameny, literaturu v angličtině…, nikde nic. Autor dodal i 6 typových výpočetních úloh. Měl pro nás dobrou zprávu: „Zopakoval jsem si své příklady z vysoké školy. Ty, co už neumím vypočítat, jsem tedy do zadání nedal.“ Pak však dodal: „Máte tam jen ty příklady z vysoké školy, co umím spočítat ještě teď, tedy žádný problém, že?“

Autor nám prozradil, že zadání příkladů konzultoval s dalšími lidmi. Znělo to nadějně až do doby, kdy uvedl, že konzultanty, kteří mu obtížnost příkladů schválili, byli držitelé zlatých medailí z jednotlivých ročníků mezinárodních chemických olympiád. Pro vysvětlenou, na mezinárodní chemické olympiádě se uděluje zlatá medaile 20 nejlepším chemikům z celého světa. Radon má skvělé přátele…

Příjemné bylo, že úlohy ve fyzikální chemii vycházely z reálného života. Počítali jsme množství krve pacienta, sterilizaci vepřové kýty, množství plutonia v kardiostimulátoru nezbytné k tomu, aby dodal dostatek elektřiny, i hmotnost beryllia, které „padá z nebe“ vlivem slunečního záření, včetně jeho celkové radioaktivity.

Kolik času jsi tedy věnoval přípravě na letošní chemickou olympiádu?

Připravoval jsem se průběžně. Bylo to mnoho cest autobusem do školy a ze školy. Věnoval jsem tomu i několik odpolední.

Díky za námět na skvělý bulvárně vědecký titulek Vítěz chemické olympiády se na soutěž připravoval v autobuse při cestách do školy a ze školy.

To je víceméně pravda. Člověk se musí naučit efektivně nakládat s časem.

Co ti účast na této soutěži dala a co vzala?

Vzala mi volný čas během cest do školy a ze školy. Dala mi znalosti. Chemické olympiády jsem se zúčastnil již v minulých letech. Vítězství v posledním ročníku studia mi dalo pocit, že vše mělo smysl. Z mnoha účastníků této soutěže se během šesti let, co chemickou olympiádu dělám, stali moji známí. Soutěž mi tedy dala spoustu skvělých známých po celé republice. Na prvních třech místech v Pardubickém i Královéhradeckém kraji skončili lidé, se kterými se znám ze čtrnáctidenního přípravného kempu v Běstvině. Podobné to je i v jiných krajích.

Radku, díky za rozhovor i skvělou reprezentaci naší školy. Přeji ti, abys jednou byl mezi těmi, kteří budou s Radonem konzultovat zadání příkladů z fyzikální chemie a radit mu, aby přitvrdil.

Milan Volejník

více

  • Kontakt více
    • Gymnázium, Pardubice, Dašická 1083
    • 530 03 Pardubice, Česká republika.
    • telefon: 466 650 715
    • e-mail: info@gypce.cz
více
zavrit

Hledat na webu

Archiv příspěvků

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie.

Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.



Další informace zde.