Jestli už jste někdy uvažovali nad tím, zda byste se sami domluvili v cizině, ale nikdy jste nenašli odvahu to zkusit, pokusím se Vám ji dodat tím, že se s Vámi podělím o své dojmy a pocity ze dvou týdnů, které jsem s Němci prožila.
I já byla před půl rokem jedna z těch, kdo se do výměnného pobytu přihlásil. Na můj dopis, který jsem do Německa poslala mi odpověděla milá čtrnáctiletá slečna. V tu chvíli začalo mé dobrodružství. Cesta, která do Německého Buxheimu trvala asi šest hodin, byla dlouhá, ale na jejím konci čekala milá rodinka. První den byl katastrofický, byla jsem hodně unavená a trochu nervózní z nového prostředí, ale každý den se to zlepšovalo. Program, který byl pro nás připravený neměl chybu. Návštěva Skyline Parku nebo Mnichova byla naprosto skvělá a zábavná. Celé dny jsme si užívali s českými kamarády, večer si „zašprechtili“ s rodinami a týden mimo domov tak uběhl jako voda.
Čeho jsem se obávala, byla návštěva Němců v ČR. Program jejich pobytu tady, složený z návštěvy Kutné Hory, Kostnice, nebo Lidic, mi připadal trochu pochmurný, ale mé obavy byly zbytečné. Všichni němečtí studenti se o historii naší země zajímali a všechno si užívali. Jejich program jsme doplňovali společnými akcemi, například nakupováním v Afi Paláci, bowlingem nebo prohlídkou pardubického zámku a Zelené brány. Kdyby mohli, rádi by tady zůstali.
Jsem nadšená, že existují projekty jako je tento. Poznala jsem spoustu nových přátel a také jsem se zdokonalila v německém jazyce. V příštím školním roce bych se ráda výměny s Němci opět zúčastnila.
Markéta Nováková
související: