Nedělní individuální program jsme plánovali víceméně společně nebo ve skupinách. Zatímco někteří celé dopoledne prospali, vybraná skupinka již stihla vyrazit na Kunětickou horu. Odpoledne následovala návštěva Laser game a aquaparku v Pardubicích. Odtud jsme se přesunuli s krabicemi pizzy do Tyršových sadů, abychom si užili poslední chvilky pěkného počasí. Nesmím zapomenout na ty, kteří ten den podnikli celodenní výlet do Prahy nebo do Liberce.
V pondělí nás čekal společný výlet do Ležáků. Zde jsme nejprve zhlédli krátký film o historii tohoto místa. Nechyběla ani rozsáhlá přednáška od pana doktora Kyncla, který nezapomněl zmínit ani ty nejmenší detaily. My i Němci jsme se dozvěděli mnoho nového o historii Pardubic a okolí za druhé světové války. Po návratu do Pardubic šla německá skupina nacvičovat vystoupení na středeční společný večer. My Češi jsme měli naše vystoupení již perfektně připravené, a proto jsme měli na nějaký čas volno. Večer jsme strávili v restauracích a kavárnách v centru Pardubic.
Následujícího rána jsme se vydali na celodenní prohlídku Prahy. Jako každý rok nás autobus vysadil nedaleko Pražského hradu, kam jsme se vydali pěšky. Skoro celý den bylo zataženo a pršelo. Před areálem Pražského hradu stála nekonečná fronta lidí čekajících na vstup, a proto jsme byli nuceni vrátit se do autobusu. Znovu jsme vystoupili až u Čechova mostu a vydali se směrem na Staroměstské náměstí, přes Karlův most a kolem zdi Johna Lennona. Nakonec jsme měli možnost nahlédnout do zahrady německého velvyslanectví. Návštěvu Pražského hradu jsme kvůli dlouhým frontám vynechali a namísto toho jsme dostali pár hodin volného času v historickém centru Prahy, který každý využil podle svých potřeb. Ve čtyři hodiny odpoledne jsme již seděli v autobuse připravení na cestu domů. Hned po návratu do Pardubic se někteří vypravili na hokejový zápas, někteří večer opět strávili společně.
Ve středu ráno jsme se s německými studenty na nějakou chvíli rozloučili a šli jsme na vyučování. Němci se mezitím zúčastnili krátké prohlídky naší školy a pak se vydali s průvodcem do centra města. O čtvrté vyučovací hodině se vrátili k nám do školy a šli se podívat na naše vyučování. Následoval společný oběd a návštěva radnice. Znovu jsme se setkali až pod Zelenou bránou a vzali Němce na bowling. V šest hodin večer se v jídelně gymnázia konal tzv. „Bunter Abend“ – společný večer s rodiči, kde německá i česká skupina předvedla několik krátkých vystoupení. Nakonec jsme měli možnost zhlédnout krátký film z našeho říjnového pobytu v Buxheimu. Nechybělo ani občerstvení.
Blížil se konec společného týdne a my jsme se zúčastnili našeho posledního výletu. V osm hodin ráno jsme nastoupili do autobusu a vyrazili, směr Kutná Hora. Nejprve jsme si prohlédli Kostnici. Dále jsme se přesunuli do samotného středu města k chrámu sv. Barbory. Zde jsme se setkali s naším průvodcem, který nás městem provedl. Výlet jsme zakončili exkurzí do stříbrných dolů s velice vtipnou paní průvodkyní. Přibližně o hodinu později jsme opět stáli před školou. Přes nepříznivé počasí jsme se snažili využít veškerý společný čas, který nám zbýval, a proto jsme následující hodinu strávili v parku Na Špici. Někteří zůstali ve městě až do pozdních večerních hodin, aby si co nejvíce užili poslední společné chvíle.
V pátek ráno jsme se všichni naposledy setkali v budově školy. Nadešel čas loučení a tradičních posledních společných fotek. Ještě nějakou dobu jsme loučení protahovali. Němcům se nechtělo domů a nám se nechtělo do školy. Když konečně došlo na poslední objetí, Němci nastoupili do autobusu a odjeli a my se vydali na vyučování.
Celý týden probíhal hladce a já věřím, že nikdo nelitoval toho, že se výměnného pobytu zúčastnil. Moje díky patří učitelům a všem, kdo se podíleli na organizaci. Doufám, že za rok se v podobném seskupení znovu sejdeme.
Barbora Kmentová 6.B
pokračování…
