Když jednoho krásného dne seznámil pan zástupce Petr naše třídy 6. A a 6. B s nabídkou předprázdninového přivýdělku na chmelnicích v okolí Žatce, většina z nás neváhala a na brigádu se přihlásila. Ovšem to jsme ještě netušili, jak krušný týden nás čeká.
foto Kateřina Brádlová a Pavel Kycl
Malá vesnička Stekník, ve které žije všehovšudy 17 obyvatel, se stala naším střediskem po celý pobyt. Po pondělním příjezdu a následném vybalení zavazadel a zabydlení pokojů na ubytovně nás čekala první pracovní šestihodinovka.
Už samotný odvoz na chmelnici byl pro nás všechny opravdovým zážitkem – přijela pro nás poněkud stará Avia řízená jedním z místních obyvatel (který si pro své husté a dlouhé řasy vysloužil přezdívku Krásnořásek). Poté, co jsme dorazili na pole, se nás ujaly již zkušené pracovnice Jana, Blanka a Pavla, které nám vysvětlily průběh naší práce a to, jakým způsobem budeme sazeničky chmele opečovávat. Zní to přeci naprosto jednoduše: utáhnete u každé sazeničky 2 dráty, na každý z drátů namotáte 3 šlahouny, v zemi necháte drobnou rezervní květinku a zbytek vytrhnete. Jasné. Když ale víte, že vás v jednom řádku čeká minimálně 170 rostlin, zas taková sranda to není.
Někteří během prvního dne vytasili svou taktiku zvanou Škubydů (tzn. všechno to vyškubej a jdi dál), díky které se skoro dostali ke zpracování třetího, víceméně stejně početného řádku, zatímco někdo se plahočil skoro celou směnu s jedním řádkem. K večeru se mnozí z nás vydali do tzv. „pajzlu“ – hospůdky na konci vesnice, ve které po celý náš pobyt posedávali stále stejní 3 štamgasti.
