Deník z Francie – den 6.: Z OSTROVA NA JEVIŠTĚ
1. 6. 2014
V pátek 28. března začal můj pátý den v jednom z pěti francouzských departmentů z oblasti Pays de la Loire.
Vstala jsem okolo sedmé hodiny. Oblékla se, vyčistila si zuby, připravila batoh na výlet a po snídani, kterou obsahoval oblíbený chléb brioche s nutellou a bylinkovým čajem, jsme společně s mojí francouzskou kamarádkou Carlou a jejím nevlastním otcem vyrazili do církevní školy St. Joseph v malém městečku Challans.
Zde na nás čekal francouzský autobus, připravený vyjet směrem k ostrovu Noirmoutier. Když dorazili všichni Češi, přivítali jsme se navzájem a dohromady s třetinou Francouzů vyjeli ke světové raritě. Po přibližně půlhodinové jízdě jsme dorazili na místo.
Před námi se rozprostírala silnice, jež měří čtyři kilometry a je průjezdná jen několik hodin denně. Vede uprostřed veliké plochy písku, která je pravidelně při přílivu pod hladinou moře. Každý by si měl před využitím této cesty nejprve zjistit, kdy přesně je sjízdná a kdy přijde příliv, protože voda se sem žene rychlostí cválajícího koně, což znamená, že kdybyste byli v té chvíli uprostřed cesty, měli byste opravdu malou šanci před rychle se valící vodou uprchnout na pevninu. Proto je před silnicí informační tabule, kde jsou vypsány přesné časy přílivu i odlivu.
